Ano i ne. Šalamounská odpověď…co? Vlastně máme pro Vás více než šalamounskou odpověď. Máme odpovědi rovnou tři. 1) Je to jedno. 2) Je to pravda. 3) Není to pravda. A všechny jsou svým způsobem správné! Teď už jsme v tom udělali dokonalý guláš, takže by asi bylo dobré to vysvětlit.
Dřevo se skládá ze tří hlavních složek – celulózy, hemicelulózy a ligninu a jejich poměr se v různých dřevinách liší. Ale všechny tyto tři složky mají velmi podobnou výhřevnost, takže jejich různý vzájemný poměr výhřevnost dřeva nijak zásadně neovlivní. Dále dřevo může obsahovat určitý podíl pryskyřice – významný např. u jehličnanů, tedy smrku, borovice a modřínu. Pryskyřice má větší výhřevnost něž hlavní složky dřeva, takže její podíl výhřevnost dřeva zvyšuje. Dřevo ještě obsahuje určitý malý podíl popelovin – nespalitelných látek, které tedy výhřevnost snižují. Dřevo obsahuje popelovin málo, ale tvrdší dřeva přeci jen o něco více. Výhřevnost se stanovuje na 1 kg suché dřevní hmoty a zde lze říci, že všechny běžné dřeviny mají výhřevnost s velmi malým rozpětím vcelku stejnou – kolem 4 kWh/kg. Díky nižšímu podílu popelovin a podílu pryskyřice má dokonce dřevo z měkkého smrku trochu vyšší výhřevnost než dřevo z tvrdého dubu. Závěr: Z hlediska výhřevnosti na 1 kg suché dřevní hmoty nemá smysl řešit při vytápění ani rozdělení na měkké a tvrdé palivové dřevo, ani na jednotlivé dřeviny – rozdíly jsou nepodstatné, pod 10%! Z tohoto pohledu je všechno palivové dřevo téměř stejně výhřevné. Odpověď – je to jedno.
Takže proč se říká, že tvrdé palivové dřevo má větší výhřevnost než měkké? Může za to zásadně rozdílná objemová hmotnost dřeva různých dřevin. Jestli si ještě pamatujete co to je plnometr palivového dřeva – tedy čistý objem dřevní hmoty 1 m3 (který by vytlačil při ponoření právě 1 m3 vody), tak plnometr měkkého palivového smrku váží cca 450 kg. Plnometr těžkého dubu pak váží cca 680 kg. Zjednodušeně – stejně velké dubové polínko je téměř přesně o polovinu těžší než polínko smrkové! Poleno z tvrdého dřeva – dubu či buku - vydá v kamnech o polovinu více tepla než stejně velké poleno s měkkého dřeva – ze smrku. Obráceně – poleno z měkkého dřeva vydá v kamnech jen dvě třetiny tepla jako stejné poleno z dřeva tvrdého. Protože se palivové dřevo nenakupuje na váhu, ale na objem, tak to znamená, že při stejném objemu dřeva má tvrdé dřevo o cca polovinu více energie! Takže z tohoto pohledu je tvrdé dřevo výhřevnější než měkké. Odpověď – je to pravda.
Pro srovnání výhodnosti ceny měkkého a tvrdého palivového dřeva čistě z pohledu množství tepla, které získáme je důležité si tato dvě čísla zapamatovat – jsou to 1,5 a 0,66. Při použití stejných jednotek, tedy plnometr, prostorový metr sypaný či rovnaný by cena dubu měla být 1,5 násobek ceny smrku a naopak cena smrku 2/3 ceny dubu – a koupíte stejné množství tepla. Smrk je nejlehčí z běžných palivových dřev a dub zas nejtěžší, u ostatních dřevin bude tento poměr o něco nižší, kolem cca 1,4 a 0,7 (matematicky – jedná se o převrácené hodnoty).
Takže se můžeme na to vše kouknout ještě jinak – z pohledu Vaší kapsy. Pokud je dnešní cena smrkových souší 300,- Kč za plnometr, tak cena dubového palivového dřeva by měla být 450,- Kč za plnometr – to je ten poměr 1,5 z předchozího odstavce. Jenže aktuální cena dubového palivového dřeva je nejméně cca 750,- Kč za plnometr. Takže smrkové dřevo zakoupené za 1.000,- Kč má výhřevnost 6.000 kWh a dubové dřevo zakoupené za 1.000,- Kč má výhřevnost pouhých 3.630 kWh. Smrkové dřevo zakoupené za 1 Kč má 1,65x větší výhřevnost než dubové dřevo zakoupené za 1 Kč. Nebo naopak – za jednu korunu nakoupený dub má jen 0,6 výhřevnosti smrku nakoupeného rovněž za jednu korunu. Z hlediska nákupní ceny není tvrdé dřevo výhřevnější než měkké, ale přesně naopak, je výrazně méně výhřevné. Máme tu odpověď číslo 3 – není to pravda.
Rychlá rekapitulace – na váhu je všechno dřevo výhřevné přibližně stejně, na objem je tvrdé dřevo o cca 50% výhřevnější než měkké, na nákupní cenu je měkké dřevo většinou nejméně o 50% výhřevnější než tvrdé.
Úplně zásadní je toto cenové porovnání u nákupu palivových briket ze dřeva, které se obchodují na váhu. Jak jsme si řekli v úvodu, tak výhřevnost 1 kg suchého dřeva je prakticky stejná, až se jedná o palivové dřevo tvrdé či měkké. Takže i cena palivových briket by měla být stejná bez ohledu na to, jestli jsou z měkkého či tvrdého dřeva. Pokud jsou brikety z tvrdého dřeva dražší, je dražší i teplo z nich získané. Pro posouzení jejich výhodnosti už záleží jenom na tom, zda je spalování briket z tvrdého dřeva komfortnější než briket z dřeva měkkého – zde záleží na konkrétním produktu a kamnech či kotli.
Na závěr ještě jeden pohled na posuzování výhřevnosti tvrdého a měkkého dřeva. Při topení tvrdým dřevem budeme přikládat daleko méně často – to je prostě ověřená zkušenost. Nejen že má stejně velké polínko tvrdého dřeva v sobě o již zmíněných cca 50% více energie než polínko z dřeva měkkého, ale zároveň tvrdé dřevo hoří pomaleji a vydrží následně déle žhnout, takže pro udržení ohně můžeme následující dávku paliva přiložit daleko později, bez obav, že by oheň mezitím úplně vyhasl a my museli znovu zatápět. I to je jeden z důvodů, proč tvrdého dřeva protopíme méně než měkkého, kdy musíme přikládat dříve, aby oheň zcela nevyhasl, takže s měkkým dřevem topíme intenzivněji. Díky rychlejšímu hoření měkkého dřeva navíc hrozí, že prostor se rychle přetopí a my třeba budeme muset i větrat a o část získaného tepla tak zbytečně přijdeme. Díky dlouhému plameni z měkkého dřeva může docházet i k tomu, že při příliš velkém komínovém tahu nebo nevhodné konstrukci kamen bude část spalin dohořívat až v komíně či před dohořením bude do komína odsáta a tím se zhorší využití paliva, tedy že bude měkké palivové dřevo spalováno s nižší účinností.To vše dohromady dává silný subjektivní pocit, že měkké palivové dřevo má znatelně menší výhřevnost než tvrdé. Ve skutečnosti je to ale tak, že spalování měkkého palivového dřeva je prostě náročnější na správnou regulaci plamene a na četnost přikládání.
vloženo: 5.8.2020, aktualizováno 5.8.2020